03 - Éra minimaket
Jak rostly moje techologické zkušenosti a zručnost, zkusil jsem postavit maketu. Nejlépe na gumu, to bylo tehdy pro puberťáka zvládnutelné. Spalovací motor byla investice zatím mimo možnosti a RC v roce 1976 z říše snů. Takže začala éra minimaket.
První byla Be-56 a protože letěla (2 kruhy a 10s byl dlouhý let) začal jsem si po vzoru konstrukcí z plánů Modelář minimakety kreslit sám. Výčet asi nebude úplný, ale stojí za to. Be-56 (3x), P-51D Mustang, Avia BH-9, Blériot IX, Sopwith Triplane, Ponnier, Avia B-534, Itoh(2x), P-38 Lightning, Druine Turbulent
a po dlouhé době v roce 1993 Pilatus Turboporter.
Všechny byly technologickými a částečně konstruktérskými pokusy, s některými jsem pak jen tak poletoval, některé nepřekročily stadium zalétávání. Itoh, Turbulent a Turboporter zakusili i soutěžní klání. První dva někdy kolem roku 1978, 1979 na dvou soutěžích ve Frenštátu p.Radhoštěm (otec pochází z Opavska a návštěva u babičky se s temínem soutěží sešla),
Turboporter se zúčastnil 1. a 3. Open Scale v Brně. Bylo to myslím 1993 a 1995.
Některé z minimaket jsem později zkusil motorizovat motorem Modela CO2, ale úspěšněji nelétaly. Lépe poletoval jen Messenger z tehdejší stavebnice Igra, konstruovaný přímo na motor CO2. Dodnes visí společně s Pilatusem v dílně a třeba se dočká elektrifikace.
Na přelomu let 1994 a 1995 jsem učinil pokus o další minimaketu P-61 Black Widow. Na té se nakonec podepsala změna pohonu z gumy na elektro v průběhu stavby. Hmotnost tehdejších baterek v subtilní konstrukci vykonala své, takže pokus o zálet skončil neopravitelným crashem.
I přes to, že jsem malou maketu v posledním desetiletí nepostavil, mám pro ně slabost a po chvilkách pracuji na laserem pálené stavebnici čtvrtmakety Piper Vagabound o rozpětí 370mm.